|
| |
|
|
Transformation of Jewish identity in post-war Czech and Luxembourg generations
Bronec, Jakub ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Brüll, Christoph (oponent) ; Kalhousová, Irena (oponent)
Cílem práce je analyzovat a porovnat vývoj a změny židovské identity a židovství u poválečných židovských generací v letech 1945-1990 narozených nebo žijících v českých zemích (Čechy, Morava, Slezsko) a v Lucembursku. Výzkum se zaměřuje pouze na území českých zemí (Česká republika) a Lucemburska; nezahrnuje současné slovenské území. Záměrem autora je porovnat vývoj judaismu a židovské identity mezi příslušníky druhé a třetí poválečné židovské generace, kteří byli ovlivněni dvěma různými politickými systémy-západní liberální demokracií a východním komunistickým režimem. Práce si klade za cíl nalézt podobnosti a rozdíly v předem stanovených výzkumných kategoriích, které přímo i nepřímo ovlivnily život obou židovských komunit v Lucembursku a v současné České republice. Jednotlivé kategorie a faktory byly stanoveny následovně: cesta k judaismu a jeho formování ve dvou různých politických režimech; postoj ke státu Izrael a antisemitismus. Práce se snaží najít různé srovnávací parametry pro mezigenerační analýzu rozmanitých postojů k Izraeli, vlivu antisemitismu na poválečné židovské generace a porozumět procesům, které se podílejí na formování a předávání české a lucemburské židovské identity. Šedesát rozhovorů s českými, lucemburskými a slovenskými Židy upřesnilo a doplnilo kvantitativní výsledky...
|
|
|
Proměna lucemburské zahraniční politiky
Jelínek, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Proměna lucemburské zahraniční politiky" se orientuje na soudobou zahraniční politiku Lucemburska. Od druhé poloviny 20. století lze pozorovat častou proměnlivost lucemburské zahraniční politiky, která se projevuje i v současné době. Veškeré minulé proměny lucemburských externích priorit se odehrály na pozadí dalekosáhlých změn ve světové sféře. Právě probíhající proměna lucemburské zahraniční politiky taktéž ilustruje přednesený vztah, kdy se priority lucemburské externí politiky přizpůsobují měnícímu se globálnímu prostředí. V době vzniku prvotních struktur Evropského společenství v poválečné Evropě se Lucembursko rozhodlo výrazně připojit do procesu evropské integrace, přinášející Lucembursku příležitost stát se důležitým evropským centrem. V současnosti je v lucemburské zahraniční politice viditelné soustředění i na vzdálenější světové oblasti Arabského poloostrova a jihovýchodní Asie. V bakalářské práci je nejprve věnován prostor pro ilustraci dosavadních změn v lucemburské zahraniční politice směřující k evropské integraci a také k zobrazení soudobé pozice Lucemburska v Evropě. Dále se práce soustředí na předestření proměňující se orientace lucemburských externích priorit i důvodů vedoucích k rozšiřování lucemburské sítě zahraničních ambasád. V závěru dochází ke shrnutí...
|
|
|
Comparison of the Use of Historical Motives in the Monarchical Legitimacy in kingdoms of France and Bohemia in the Late Middle Ages
Žůrek, Václav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Moeglin, Jean- Marie (oponent)
Václav Žůrek Využívání historických motivů v panovnické legitimaci: srovnání Francouzského a Českého království v pozdním středověku Abstrakt Pojetí vlastní minulosti je zásadním prvkem, jenž napomáhá vytvářet identitu jedince i skupiny. Významu minulosti pro udržování vnitřní soudržnosti sociální skupiny jakéhokoliv rozsahu (rodu, kmene, obce, regionu, země, státu) si byli vědomi i středověcí autoři, kteří skrze vyprávění o minulosti napomáhali vytváření identity. Právě využití vyprávění a výkladu minulosti v duchu legitimizačních snah panovnického rodu je ústředním tématem předkládané disertační práce. Hlavní důraz je přitom kladen na reinterpretaci a instrumentalizaci minulosti ve službách prvních králů z rodu Valois na francouzském trůně a Lucemburků v Čechách, přičemž hlavním materiálem pro analýzu jsou díla latinské i vernakulární historiografické produkce.
|
|
|
Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425.
Bolerazká, Zuzana ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Název práce: Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425. Abstrakt: Diplomová práce se zabývá životem poslední lucemburské princezny Elišky Zhořelecké. Na základě analýzy narativního a diplomatického materiálu, který vznikl přibližně mezi lety 1390 - 1425, popisuje období jejího života od narození, až do doby kdy se definitivně stala vdovou. Eliška Zhořelecká (1390 - 1451) byla vnučkou římského císaře Karla IV. a švédského krále Albrechta I. Na dlouhou dobu byla jediným potomkem lucemburské dynastie a byla proto již od svého dětství ženou politicky významnou. Po několika nezdařilých zásnubách se vdala za brabantského vévodu Antonína. Tento sňatek Elišku přivedl do západní Evropy, kde následně strávila zbytek svého života. Do rukou manželů se právě díky manželství, dostalo Lucembursko. Antonín několik let po svatbě zemřel v jedné z nejslavnějších bitev stoleté války - u Azincourtu. Brzy na to se Eliška znovu provdala za lutyšského biskupského elekta Jana Bavorského, který byl v této době známý především svou snahou ovládnout oblast Hollandu a Zeelandu. Jan ovšem taktéž několik let po svatbě zemřel a Eliška po zbytek života žila jako bezdětná vdova. Eliščin pobyt v ekonomicky a kulturně vyspělé oblasti, v politicky nestálé době a její politická aktivita, spojená...
|
|
| |
|
|
Vliv Jana IV. z Dražic na kulturní život v českých zemích první poloviny 14. století
Číhová, Kristýna ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Jan IV. z Dražic byl v pořadí už dvacátým sedmým a zároveň posledním pražským biskupem. Jeho dílo se významně odrazilo jak v reformě církevní správy pražské diecéze, tak v podpoře kulturního života české středověké společnosti. Jan IV. z Dražic vstoupil do historie také jako významný fundátor a iniciátor vzniku řady literárních i uměleckých děl. Jeho dílo je však v trvalém stínu odkazu Arnošta z Pardubic, prvního pražského arcibiskupa. Správní i politické aktivity Jana IV. z Dražic byly už dostatečně reflektovány vědeckou literaturou, zejména v monografii prof. Zdeňky Hledíkové. Proto se chci ve své bakalářské práci zaměřit na Jana IV. z Dražic jako na fundátora a mecenáše v rámci českých a středoevropských dějin 14. století a poukázat na jeho vliv v dalším historickém vývoji kultury v českých zemích. Klíčová slova Jan IV. z Dražic; Lucemburkové; pražská diecéze
|
|
|
Premiant zahraniční rozvojové spolupráce - případová studie Lucemburského velkovévodství
Lopourová, Aneta ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Cílem práce je odpovědět na otázku, proč Lucembursko přispívá na oficiální rozvojovou pomoc (ODA) více, nežli je doporučeno, respektive proč navyšuje svoji oficiální rozvojovou pomoc na 1 % HND. Práce vychází z hypotézy, že se Lucembursko, malý stát, snaží o zvýšení svého statusu skrze zahraniční rozvojovou spolupráci a postupným navyšováním oficiální rozvojové pomoci. Dosažením 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc se Lucembursko zařadilo mezi další čtyři státy, Norsko, Švédsko, Dánsko a Nizozemí, které tuto hranici již splnily. Přičemž tato skupina pěti států je jediná, která dokázala svoji oficiální rozvojovou pomoc navýšit až na 1 % HND a je považována za nejštědřejší dárce. Lucembursko od roku 2009 v průměru dosahuje 1 % HND oficiální rozvojové pomoci, přičemž se v posledních letech dostalo na první příčku a je tak nejštědřejším státem. Lucembursko dosáhlo 0,7 % HND oficiální rozvojové pomoci poprvé v roce 2000. V roce 2009 pak dosáhlo poprvé 1 % HND. Časové vymezení výzkumu je ohraničeno těmito roky 2000-2009. Výzkumným rámce práce jsou koncept malého státu a koncept statusu. Používanými pojmy jsou zahraniční rozvojová spolupráce a oficiální rozvojová pomoc. Přičemž práce pro výzkum aplikuje obsahovou analýzu oficiálních dokumentů ministerstva zahraničních věcí a dokumentů Organizace pro...
|
|
| |
|
|
Odloučení Lucemburska od Koruny české
Stehlík, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předmětem rigorózní práce je popsat a analyzovat proces odloučení Lucemburska od Koruny české. Téma bylo vybráno z důvodu, že nebylo dosud historiografií řešeno. Práce se opírá především o primární zdroje a pracuje s citacemi obsahu právních dokumentů. Úvod práce nastiňuje význam této problematiky a stávající literaturu a prameny. První kapitola rámcově popisuje proces začlenění Lucemburska mezi země Koruny české. Následující kapitola pak popisuje převzetí Lucemburska králem Václavem IV. na základě jeho nástupnictví po Václavovi Lucemburském a zastavování tohoto vévodství dalším panovníkům, Joštovi Lucemburskému a Ludvíkovi Orleánskému. Tato kapitola však popisuje zejména počátky burgundské expanze do Lucemburska založené svatební smlouvou mezi Eliškou Zhořeleckou a Antonínem Brabantským. Třetí kapitola se zabývá snahou králů Zikmunda Lucemburského a Albrechta II. zachovat Lucembursko pro Korunu českou a současně snahu burgundského vévody Filipa Dobrého získat vévodství od Elišky Zhořelecké pomocí vzájemných smluv. Následující kapitola zmiňuje snahu dalších panovníků Lucembursko ovládnout, zejména pak Vilémem Saským, trevírským arcibiskupem Jakubem ze Sierck a opětovně burgundským vévodou Filipem Dobrým. Přitom analyzuje zejména smlouvy, které za tímto cílem tito panovníci s Eliškou uzavřeli. Zabývá se také...
|
host ::
RSS.